Balónkožrout
Panička mi říká balonkožrout!!! A ne nadarmo. Zblajzla jsem balónek (latex, 75 mm)! Byli jsme se smečkou koupat a já, aby mi psí kámoši nesebrali můj balónek jsem ho raději spolkla. Panička byla na mrtvici, ale já jsem byla v pohodě - běhala bych dál, skotačila. Jenže to panička ne, hned mě sbalila a šup na veterinu. Pan doktor Pospíšilík mě zrengenoval a bylo jasno. šla jsem pod skalpel. Panička to obrečela a říkala mi, jaká jsem blbka.
Operace se podařila - trvala dlouho a panička měla srdce až v krku, jak se o mě bála. Ve dvě hodiny odpoledne už věděla, že se operace podařila, že se pomalu probouzím z narkózy a jsem na kapačce. Vev čtyři si pro mě přišla - to bylo radosti! I já jsem byla šťastná, že ji s páničkem vidím, i přes motáka z narkózy jsem na ně vrtěla ocasem.
Žaludek mám sešitý na 3x (pro jistotu říkal pan doktor) a jako bonus mi ještě přišil žaludek k žaludeční stěně, aby mi aspoň nikdy nehrozila torze. Noc z pátku na sobotu jsme se s paničkou moc nevyspaly, já jsem byla omámená a panička mě hlídala, co 2 hod jsem chtěla ven čůrat a pak jsem si nechtěla zpátky lehnout, tak si mě panička držela v posteli.
V sobotu ráno jsme vyrazili ještě zkontrolovat jizvu, dostala jsem další kapačku... Ještě jsem pořád nejedla ani nepila.
V poledne už jsem dostala hlad - dostala jsem kuřecí s rýží, dokonce jsem se napila. Celý den jsem prolenošila a prospala. Nedělní noc už byla klidná - spala jsem na zádech s paničkou v posteli.
V neděli už jsem byla hladová, hrála bych si i s Cory. Odpoledne jsme šli zase na kontrolu...
Teď už beru jen ATB, mám klidový režim a jsem pod přísným dohledem paničky,a bych si nelízala jizvu. Kanylu v tlapce už taky nemám. Musím se uzdravovat, abych zase mohla trápit paničku, páníčka i Bobiho.
